Hloupost, zmatek a hrozba

Co je hloupost, rušení a hrozba:

Zpronevěry, zmatky a hrozby jsou pojmy týkající se práva věcí podle občanského práva.

Instituce zpronevěry, zmatku a hrozby jsou různé formy narušení práva na vlastnictví. Každý z nich předpokládá specifickou situaci, která vyžaduje oddělené žaloby k vyřešení problému.

Zpronevěra (nebo majetková zpronevěra ) spočívá v úplném zbavení majetku. Díky němu ztrácí vlastník veškerý kontakt se zanedbaným dobrem. To je také nazýváno násilnou šikanou, když trestný čin zahrnuje opatření, která znemožňují, aby vlastník obnovil dobro.

Příklad : John napadá Jorgeovu farmu a obklopuje nemovitost, což znemožňuje majiteli přístup na místo.

Narušení je menší přestupek k právu držení . Skládá se z částečného snooze, ve kterém vlastník ztrácí pouze část vlastnictví dobrého, bez ztráty kontaktu s narušeným dobrem.

Příklad : John vezme své koně každý den, aby se pasl na farmě, kterou vlastnil George.

Hrozba je jen hrozba úšklebku nebo rozpaků . Nejedná se tedy o skutečný trestný čin, ale pouze o oprávněný strach z porušení práva na držení.

Příklad : Demonstranti se scházejí před veřejnou budovou a hrozí, že obsadí místo.

Jaká opatření jsou vhodná v případě požáru, narušení a ohrožení?

Brazilský občanský zákoník ve svém článku 1.210 stanoví, že:

Majitel má právo být držen v držení v případě rozpaků, vrácen na pohotovosti a pojištěn hrozícího násilí, má-li spravedlivý strach z narušení.

Právní opatření použitelná v případech trestného činu k právu držení se nazývají majetkové činy . Možné majetkové akce v každém případě jsou:

• V případech rabování: je možné reintegrovat majetek.
• V případě narušení: je možné zachovat vlastnictví.
• V případech ohrožení: zákaz je zakázán.

Zvláště v případech částečné pozemní invaze (která by teoreticky byla znepokojující), jurisprudence se domnívá, že vhodným opatřením je reintegrace majetku, protože účelem vlastníka, koneckonců, je obnovit majetek.

Zvláštnosti mezi jednotlivými majetkovými činy mají malý význam, neboť právní systém umožňuje jejich vzájemnou zastupitelnost, tj. Možnost náhrady jedné za jinou v případech, kdy soudní proces není technicky správný. V tomto smyslu občanský soudní řád stanoví: \ t

Článek 554. Podání majetkové žaloby namísto jiného nebrání soudci znát přihlášku a poskytnout právní ochranu odpovídající tomu, jehož předpoklady jsou prokázány.

Jak probíhají majetkové akce?

Podle Občanského soudního řádu se majetkové činy řídí společným postupem. Bude-li však žaloba podána do jednoho roku od narušení, bude řízení shrnuto v článcích 560 a 566 občanského soudního řádu. V takovém případě může autor akce vlastníka požadovat, kromě obnovy, údržby a zabezpečení věci:

• odsouzení za škody;
• odškodnění ovoce;
• uložení nezbytného opatření, aby se zabránilo dalšímu rozpakům;
• dodržování prozatímního nebo konečného opatrovnictví (předvídání žádosti autora);

Je na autorovi majetkové žaloby, aby prokázal své právo na držení, existenci a datum narušení, jakož i pokračování v držení majetku v případech výživného nebo ztráty v případech reintegrace.

Je-li počáteční návrh řádně poučen, soudce vyhoví žádosti předběžně (bez vyslechnutí žalovaného). V opačném případě soudce určí jednání, v němž bude autor oprávněn a žalovaný bude rovněž vyslechnut. Pokud soudce považuje odůvodnění za dostatečné, vyhoví žádosti.